Jak dlouho pracují Evropané?
To, kolik odpracujeme se může mezi různými zeměmi výrazně lišit, a to i v rámci Evropy. Různé státy se liší nejen počtem státních svátků, ale i základním počtem dní dovolené, na které mají jejich obyvatelé nárok. V Shopalike jsme proto zblízka podívali na 31 evropských zemí abychom zjistili, kde se pracuje nejvíce a naopak, kde si užijí nejvíc volna.
Zákonný pracovní čas a skutečně odpracované hodiny se mohou velmi lišit
Asi každý už zažil pocit, že v práci tráví svůj veškerý čas. V realitě to tak naštěstí není, ale data i tak ukazují, že Evropané v průměru tráví v práci více času, než se od nich oficiálně vyžaduje. Na mapě můžete vidět, kolik hodin týdně musí v jednotlivých zemích odpracovat zaměstnanec na plný úvazek, a kolik hodin týdně obyvatelé dané země skutečně průměrně odpracují. Například na Islandu plný úvazek znamená 40 hodin týdně. Islanďané však průměrně týdně ve skutečnosti odpracují 44,5 hodiny. Na opačné straně spektra je například Dánsko, kde plný úvazek vyžaduje 37 hodin práce týdně. Obyvatelé Dánska ale velkoryse v průměru stráví týdně v práci 1 hodinu navíc. To zní docela dobře, ne?
Kdo během roku odpracuje nejvíce?
Tento diagram ukazuje, kolik dní stráví naši evropští sousedé v práci. Můžeme zde například vidět, že Řekové, kteří průměrně odpracují 44,17 hodin týdně, stráví prací celkem 256 osm hodinových pracovních dní v roce. Na opačné straně spektra je Dánsko, které při týdenním průměru 38,52 odpracovaných hodin nasbírá celkem 216 osm hodinových pracovních dnů.
Kdo má v Evropě nejvíce volna?
Všichni potřebují čas na odpočinek a relaxaci. Kromě víkendových sobot a nedělí mají zaměstnanci nárok také na volno během státních svátků a na určitý počet dní dovolené. Ve shrnutí vlevo najdete seznam zemí s nejvyšším počtem volných dní a zemí, které mají volna nejméně. Pro tento výpočet byly ze seznamu vyřazeny svátky, které jsou vždy v nepracovní den.
Pokud se podíváme na počet dní volna během roku, zjistíme, že Malta a Velká Británie kralují žebříčku s celkovým počtem 38 volných dní. Na Maltě se obyvatelé těší ze 14 státních svátků a zákonné minimum pro počet dní dovolené je zde 24. Velká Británie dopřeje zaměstnancům až 28 dní dovolené. Na úplném spodku tohoto žebříčku se umístilo Švýcarsko, kde mají zaměstnanci kromě víkendů k dispozici pouze 29 dní volna. Česká republika se umisťuje někde uprostřed. K zákonnému minimu 20 dní dovolené si Češi mohou připočítat až 14 státních svátků. K víkendům nám tedy přibude celkem 34 dní volna v roce.
Česko vs Evropa: Kdo pracuje nejvíce?
O tom, na kolik volna máte v roce nárok, a kolik dní musíte strávit v práci máte asi přehled. Jak jsou však na tom naši sousedé? A o kolik více či méně pracují země na vrcholu a na spodku žebříčku?
40 hodin týdně, přibližně
Standardní pracovní týden Čecha zaměstnaného na plný úvazek má 40 hodin. Data agentury Eurostat za rok 2018 však ukazují, že v průměru jsme každý týden pracovali bezmála 2 hodiny přesčas, celkem 41,7 hodiny. Naši sousedé v regionu trávili v práci přibližně stejné množství času. O trochu víc odpracovali Rakušané, kteří týdně strávili v práci 42,57 hodiny. Nejméně z celé Evropy odpracovali Dánové, celkem 38,52 hodiny, s čímž by mohl souviset fakt, že pravidelně patří k nejspokojenějším národům na světě. Za nimi následují Norové a Francouzi. Naopak nejvíce času v práci strávili Islanďané, až 44,47 hodiny.
Hodně svátků, hodně volna?
V České republice můžeme být více než spokojeni s počtem státních svátků. Ročně jich máme až 14. V celé Evropě nás v tomto ohledu předčí pouze na Slovenku a na Kypru, kde jich mají 15. Znamená to však, že si běžný pracující Čech užije více volna než obyvatelé jiných evropských zemí? Není to úplně tak. Pokud všechny státní svátky (při předpokladu, že máme štěstí a všechny připadnou na pracovní den) spočítáme se základním počtem dnů dovolené (spolu 34 dní), bez víkendů nám stále zůstane 226 dní v roce*, kdy ráno musíme vsát z postele a odejít do práce. A to nám na vítěze žebříčku ve Velké Briánii a Rakousku, kde mají nárok dohromady až na 38 volných dní, nestačí.
11 dní přesčasů
Pokud se tedy podíváme na počet dní, které bychom podle kalendáře měli strávit v práci (226) a skutečně odpracovaný čas za rok 2018 podle agentury Eurostat (237 8-hodinových dnů), zjistíme, že na přesčasech průměrně nasbíráme až 11 pracovních dní v roku. Dánové, kteří týdně odpracují nejméně, ušetří ročně až 9 dní. Za nimi následují Norové, kteří ročně ušetří celý týden. Následuje Francie, která se mezi zeměmi, kde zaměstnanci odpracují týdně nejméně, umístila na třetím místě. Navzdory tomu, že pracují méně než většina Evropy, nasbírají ročně 3 pracovní dny přesčasů. Švýcaři, třetí nejpracovitější národ v Evropě, odpracují na přesčasech 17 dní v roce. Následují Řekové s úctyhodným počtem 19 dní přesčasů. A žebříček uzavírají Islanďané, kteří odpracují na přesčasech až 29 dní v roce.
Je delší pracovní týden automaticky zárukou vyšší produktivity?
Delší pracovní týden neznamená automaticky vyšší pracovní výkon ani produktivitu. Podle některých studií běžný zaměstnanec stráví až 20-30% svého času pauzami a jinými vyrušeními. Ve Švédsku také testovali 6-hodinový pracovní den. Tento test ukázal zvýšení produktivity a snížení počtu dní, které zaměstnanci strávili na marodce. Pozitivní efekt kratšího pracovního týdne se však ztrácí v pracovních oblastech, kde neexistuje jasné oddělení pracovní doby a osobního volna. Zaměstnanci také mohou pociťovat zvýšenou úroveň stresu, pokud mají pocit, že v průběhu 6 hodin nemají dostatek času na vykonání své práce.
Pokud tedy toužíte po nejvyšším dostupném počtu volných dní v roce, zvažte stěhování do Rakouska nebo na Maltu. Pokud však sníte o kratším pracovním týdnu, doporučujeme Dánsko nebo Norsko.